36. A je to ...

za námi. To velikonoční bláznění, barvení vajec, vaření, pečení, chystání, uklízení, nervování.... A já jsem šťastná jak blecha, že jsme to přežili ve zdraví a spolu 👍.

Fotit jsem moc nestíhala, a když už, tak díky mizernému osvětlení a poněkud rozklepaným rukám jsou některé obrázky poněkud mázlé. 😃 Buch s tim.

Sobotní pečení plecovníků...

Jeden hotov, jeden v troubě, další kyne...

Oběěěěd

Velikonoční neděle a hledání balíčků sladkostí 😠 po zahradě.....

O tom, jak naše děti nerady uklízí svůj pokoj, jsem už psala. Tak teď názorná ukázka....

Ne, nevybuchla bomba, to se jen naše Jája nemohla rozhodnout, s čím si bude hrát. Tak vytahala vše, nač dosáhla. A Maty se připojil. Maki se rozhodla používat židli namísto "němého sluhy" - to nesnáším. Tak jsem se k večeru do toho vložila a společnými silami, s pomocí několika výhrůžek (umím být hoooodně otravná 😜), jsme binec zdolali.

A tady je výsledek:

(vysáto je dokonce i pod postelí, fuj)

A jak jsem slibovala minule, tak se pochlubím nejnovějším výtvorem, jež mi odpadl od háčku 😉.

Mat 

a rozdělaný Pat.

Doufám, že během tohoto víkendu Pata dokončím a vrhnu se s elánem a radostí na další, snad toužebně očekávanou 😋 panenku "LEU" . Uvidím, na co bude nálada.

Nyní se už loučím.

ZUZU